Každý známe kritiku a každý na ni reagujeme odlišně. Podle mě jsou v zásadě 2 druhy kritiky, ale jen jedna je k něčemu dobrá.
Jak je u všech kafí možný, že jsem podobnej článek začal psát až teď? Omlouvám se všem podobně postiženým, ale lepší pozdě, než-li později!
Tenhle článek slouží jako odstrašující pomůcka pro československé uživatele Twitteru. Věnujte jí tedy náležitou pozornost, prosím!
Psal jsem to už několikrát, a vždycky to nakonec nebyla pravda. Takže hláška „Teď už mě nic nepřekvapí.“ mizí z mého slovníku napořád.
Navzdory všem negativním zprávám, statistikám a hrozením prstíkem na tom podle mě mládež není tak špatně. Jsem v tom sám?
Pokud nepatří konzumace alkoholu mezi vaše záliby, už jste se určitě setkali s větami jako: „A proč jako nepiješ?“ nebo klepáním na čelo, že?
Vždycky, když se na mě někdo společensky zeširoka zakření, mám pocit, že tím říká: „Jsi mi úplně u zadku, ale možná se mi budeš hodit.“
Patříte taky k těm závislákům, kteří před krmením hledají díly seriálu nebo filmu, jež zatím neviděli, aby vůbec mohli začít jíst? Vítejte v klubu…
Přemýšlíte často nad tím, co si o vás druzí myslí? Bojíte se něco začít ze strachu z neúspěchu? Přestaňte s tím, dokud máte čas věci změnit!
Znáte odpověď na otázku, jejíž odpovědí si není jistá značná část obyvatelstva nejen České republiky? Doufám, že jo.